Čeština jako cizí jazyk versus čeština jako druhý jazyk – co je správně?

Příspěvek Mgr. Ireny Brychnáčové je zaměřen na objasnění pojmů čeština jako cizí jazyk a čeština jako druhý jazyk.

Národní institut pro další vzdělávání prostřednictvím krajských center podpory zajišťuje odbornou pomoc pedagogickým pracovníkům vzdělávajících děti a žáky-cizince. V rámci své činnosti krajští koordinátoři v jednotlivých krajích navázali spolupráci s odborníky a partnery, kteří se problematikou zabývají. V Pardubickém kraji je kontaktní osobou paní Marie Effenberková. Více informací o této problematice je k dispozici na https://cizinci.npi.cz.

Národní institut pro další vzdělávání nabízí vzdělávací programy, které se zaměřují zejména na zvyšování sociokulturních kompetencí pedagogů pro práci s žáky-cizinci. Ve spolupráci s externími spolupracovníky se naše organizace podílí na metodickém a organizačním řešení konkrétních případů žáků-cizinců ve školách v Pardubickém kraji.

Příspěvek k problematice výuky češtiny pro žáky-cizince viz níže:

Čeština jako cizí jazyk versus čeština jako druhý jazyk – co je správně?

Pod pojmem čeština jako cizí jazyk je míněna výuka jazyka pro cizince v tuzemských jazykových školách, na zahraničních univerzitách (lektorátech) aj. Student, který se učí češtinu jako cizí jazyk, mimo to ovládá svůj rodný jazyk, ve kterém může komunikovat na denní bázi (např. v zaměstnání, při studiu).

Naproti tomu existuje pojem čeština jako druhý jazyk – o němž bude v tomto příspěvku řeč. Pod označením „druhý jazyk“ je myšlen akademický jazyk, v němž se žák-cizinec v našem systému vzdělává, a který musí sám aktivně produkovat. A co je nejdůležitější, musí mu rozumět, přijmout ho za svůj.

Aby bylo dosaženo oboustranně uspokojivého výsledku – jak pro žáka, tak pro pedagoga – musí se aktivně zapojit obě strany. Učitel, potažmo škola, by měla připravit pro nově příchozího žáka takové podmínky, aby byla jeho integrace do českého školního prostředí co nejjednodušší a nejméně stresová. Škola by měla pedagogům zajistit dostatečnou metodickou podporu a vybavení, s nimiž by se proces integrace urychlil a nikterak neomezoval ostatní účastníky.

Je důležité upozorni na fakt, že „cizí element“ ve třídě nemá pro učitele a tuzemské žáky jen negativní dopad, naopak. Čeští žáci sami vyhledávají možnosti zapojit se a integrovat se do mimoškolních aktivit. Navíc, a to je velmi důležitý faktor, jsou obohaceni o kulturní odlišnosti, poznávají nové tradice a otvírá se jim nový svět poznání. Dalším benefitem je možnost praktického využití cizího jazyka, který se ve škole učí. Tady je na místě zvýraznit slovo „cizí“ jazyk. Jde tedy o další nástroj, nikoliv o primární jazyk běžného vzdělávání.

Na procesu integrace se samozřejmě musí podílet i rodiče – musí svého potomka/svoje potomky náležitě motivovat ke studiu, podporovat jejich snahu a ocenit ji.

V dnešní době existuje několik institucí, které pomoc v různých formách nabízejí, jako např. Centrum pro integraci cizinců otevírá 2x ročně kurzy pro děti a jejich rodiče, kteří se nově zapojili do českého vzdělávacího systému. Zatímco jsou děti připravovány na výuku, rodiče jsou seznamováni s úskalími školního prostředí (omluvenky, družina, školní jídelna, třídní schůzky aj.). Hlavním cílem kurzu je porozumět jazyku, aktivně ho používat a v neposlední řadě úspěšné zvládnout různé školní situace. Výstupem tohoto kurzu jsou krátké videoklipy na různá témata ze školní oblasti (viz úskalí). Video je k dispozici na webu http://www.kurzycestinyprocizince.cz/cs/e-learning.html, další obrazový studijní materiál je k dispozici ke stažení na webu http://www.cicpraha.org/upload/soubory/%C4%8De%C5%A1tina/%C4%8Ce%C5%A1tina%20do%20%C5%A1koly%20-%20ke%20sta%C5%BEen%C3%AD/%C4%8Ce%C5%A1tina%20do%20%C5%A1koly.pdf

Další institucí, která se začleňováním mladých migrantů zabývá, je META, o.p.s. – Společnost pro příležitosti mladých migrantů, která poskytuje jak sociální poradenství v oblasti vzdělávání, tak kurzy češtiny pro žáky s odlišným mateřským jazykem (dále jen OMJ). Mimo to poskytuje metodickou podporu pedagogům, kteří žáky s OMJ vzdělávají. Jsou to právě sami učitelé, kteří si musí s novou situací poradit. Ti mohou využívat zdroje, odkazy a pracovní materiály, které připravili pracovníci organizace i pedagogové z různých českých škol. Materiály jsou k dispozici na webu www.inkluzivniskola.cz, mimo to lze využít i e-learningový kurz, více na http://www.cestina2.cz/.

Co říct závěrem? Snad jen popřát všem účastníkům procesu jen ty nejlepší výsledky, co nejhladší průběh integrace do českého školství a proniknutí do samotného jazyka. Cizinci tu budou vždycky, záleží na nás, jak jim pomůžeme necítit se u nás cize. Představme si sami sebe ve stejné situaci…