FAQ – Nejčastější dotazy

Dle Přílohy č. 1, části A, vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, spadá podpůrné opatření „posílení výuky českého jazyka“ pod kategorii „úprava obsahu vzdělávání“. Toto podpůrné opatření je realizováno v rámci nejvyššího počtu povinných vyučovacích hodin, tzn. že pro žáka s OMJ je výuka českého jazyka poskytovaná z disponibilní časové dotace (dané se tedy odehrává v době vyučování). V tomto případě jsou tedy hodiny z disponibilní dotace, které jsou v rozvrhu třídy využity k posílení dalších předmětů, u žáků s přiznaným podpůrným opatřením využity pro posílení výuky českého jazyka.

V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, rámcové vzdělávací programy stanoví mimo jiné podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Rámcové vzdělávací programy tedy podle školského zákona pouze stanoví podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, nemohou zúžit úpravu stanovenou právními předpisy.
(Zpracováno na základě stanoviska MŠMT, prosinec 2021)

Pravidla vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami upravuje vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, v platném znění (dále jen vyhláška). V příloze č. 1, části A vyhlášky v ustanovení Podpůrná opatření 3. stupně pod číslem 2. Úprava obsahu a výstupů vzdělávání je uvedeno, že obsah učiva může být v odůvodněných případech modifikován; výstupy a výsledky vzdělávání se mohou upravovat pouze pro žáky s lehkým mentálním postižením podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV).
Vyhláška přímo nestanoví, jakého učiva se modifikace obsahu týká, ani jakým způsobem k ní má dojít ani na které kategorie žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třetím stupni se v odůvodněných případech vztahuje.

RVP ZV upravuje vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v části D. V této části je stanoveno, že na úrovni IVP je možné na doporučení ŠPZ (v případech stanovených Přílohou č. 1 vyhlášky č.27/2016 Sb.) v rámci podpůrných opatření upravit očekávané výstupy stanovené ŠVP případně upravit vzdělávací obsah tak, aby byl zajištěn soulad mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi žáků a aby vzdělávání směřovalo k dosažení jejich osobního maxima. Pro náhradu části vzdělávacích obsahů některých vzdělávacích oborů jinými vzdělávacími obsahy nebo náhradu celého vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru jiným, který lépe vyhovuje vzdělávacím možnostem žáků, se využívá podpůrné opatření úprava obsahů a výstupů ze vzdělávání, prostřednictvím podpůrného opatření IVP u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními, za podmínek stanovených školským zákonem a vyhláškou č. 27/2016 Sb. V IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními lze v souvislosti s touto náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů změnit minimální časové dotace vzdělávacích oblastí (oborů) stanovené v kapitole 7 RVP ZV.
RVP ZV v části C obsahuje kapitolu 7.2 Poznámky ke vzdělávacím oblastem. V této kapitole je stanoveno, že vzdělávací obsah vzdělávacích oborů Cizí jazyk a Další cizí jazyk je možné nahradit v nejlepším zájmu žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně dle § 16 odst. 2 písm. b) jiným vzdělávacím obsahem v rámci IVP. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk je možné nahradit v nejlepším zájmu žáka-cizince vzdělávacím obsahem vzdělávacího oboru Cizí jazyk.

Vyhláška ani RVP ZV nevylučuje, aby v odůvodněném případě kteréhokoliv žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně byl Vzdělávací obor Další cizí jazyk nahrazen Vzdělávacím oborem Český jazyk a literatura. Z žádného ustanovení právního předpisu ani z RVP ZV nelze dovodit, že by se tato možnost vztahovala pouze na žáky s lehkým mentálním postižením.

V případě poklesu počtu dětí cizinců pod 4 děti dojde k ukončení činnosti skupiny pro jazykovou přípravu (to máme v metodice). PHmax je pro celý kalendářní rok již navýšen. Reálně je škola financována podle vykázaného PHškoly. Hodnota PHškoly se ale v průběhu roku zánikem skupiny sníží. Tuto skutečnost je třeba projednat s KÚ (prostřednictvím ORP), který rozhodne o úpravě rozpočtu školy.

Od 1.9.2021 je v souladu s RPV PV povinností každé mateřské školy poskytovat jazykovou přípravu dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka. Pokud v rámci jednoho pracoviště mateřské školy budou více než 4 cizinci v povinném předškolním vzdělávání, je povinností mateřské školy zřídit skupinu pro jazykovou přípravu v souladu s § 1e vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Pokud je mateřská škola zapojena do projektů financovaných z ESF zdrojů na podporu vzdělávání cizinců, jedná se zabezpečení aktivit nad rámec zřízené skupiny pro jazykovou přípravu, kde je poskytována jazyková podpora v rozsahu 1 hodina týdně. Tato 1 hodina týdně je započítána do PHmax školy od 1.1.2022 v případě, že mateřská škola uvedla do výkazu k 30.9.2021 v rámci daného pracoviště 4 a více cizinců v povinném předškolním vzdělávání. Mateřská škola hradí jazykovou přípravu jako část úvazku pedagogického pracovníka. V přechodném období 09/2021 – 12/2021 bylo financování řešeno z rezervy krajského úřadu.

Pokud má cizinec-předškolák podpůrné opatření spočívající v posílení výuky českého jazyka v MŠ a zároveň vzniká v MŠ skupina pro jazykovou přípravu, na kterou má tento cizinec nárok, bude mu podpůrné opatření poskytnuto ještě navíc, tzn. v jiném čase, než se odehrává skupina pro jazykovou přípravu. Není možné, aby byla ze dvou zdrojů hrazena tatáž činnost.

Pokud jazykovou přípravu zajišťuje externí vyučující, může s ním být uzavřena DPP. Uzavírání dohody s kmenovým zaměstnancem není vhodné – zde bude řešeno navýšením úvazku.

V případě, že jsou v MŠ čtyři děti cizinci v povinném předškolním vzdělávání, jazyková skupina musí být vytvořena.

Systém jazykové přípravy se nevztahuje na přípravné třídy, ve kterých je s ohledem na nízký počet dětí podpora dostatečně individualizována.

Je vhodné, aby škola nějakým způsobem velmi stručně evidovala, co bylo obsahem jazykové přípravy a kdo se jí účastnil. Forma není předepsána (pokud je to možné, lze využít stávající dokumentaci, kterou škola využívá).

Jazykovou přípravu nelze realizovat v době překryvu, který RVP PV stanoví na 2,5 hodiny denně. Při překryvu zajišťují vzdělávání ve třídě 2 pedagogové. Jazykovou přípravu zajišťuje pedagog mimo dobu překryvu, věnuje se příslušné skupině dětí. Pokud se jazyková příprava realizuje v době překryvu, musí být přítomen další pedagog, který se věnuje pouze skupině dětí pro jazykovou přípravu. Nelze slučovat překryv a jazykovou přípravu ve skupině.

Dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ) může škola uzavřít na činnosti, které jsou obsahově odlišné než ty, na které má daný zaměstnanec pracovní smlouvu. V případě učitele češtiny jako druhého jazyka není výuka odlišitelná obsahově od činnosti učitele. Pak není možné uzavřít více pracovních smluv s týmž zaměstnavatelem na stejný druh práce a je nutné danému učiteli navýšit úvazek, případně hradit hodiny jako nadúvazkové (pokud má plný úvazek).
S externími učiteli samozřejmě uzavřít DPP/DPČ lze.

V souladu s vyhláškou zařadí ředitel určené školy zařadí do skupiny pro jazykovou přípravu žáka cizince, který plní povinnou školní docházku ve škole na území České republiky nejvýše 12 měsíců před podáním žádosti (ve školním roce 2021/22 nejvýše 24 měsíců).
Výše uvedených 12 (24) měsíců se vztahuje pouze na zařazení, nikoliv na maximální dobu, kdy je možné jazykovou podporu poskytovat. Každý, kdo v okamžiku podání žádosti splňuje tu podmínku (12) 24 měsíců, má nárok na jazykovou přípravu a má nárok ji dokončit v rozsahu, který mu byl stanoven (bez ohledu na to, že v době dokončování jazykové přípravy už podmínku 12/24 měsíců nesplňuje).

Z ČDJ nebude žák hodnocen na vysvědčení, je vhodné zohlednit dosažené pokroky v hodnocení předmětu „Český jazyk a literatura“ (viz kap. 4.12 metodiky).

Ve výkazu P1c-01 se jazyková příprava vykazuje jako nepovinný předmět pro účely financování. Nesouvisí to ale s hodnocením žáka (viz kap. 4.14 metodiky).

Škola musí vést evidenci odučených hodin a evidenci přítomnosti žáků. Pro jednoduchost je doporučeno přiměřeným způsobem využít stávající dokumentaci, kterou škola používá (viz kap. 4.8 metodiky).

Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů a Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) ukládá mateřské škole poskytovat jazykovou přípravu. Pokud jsou na daném místě poskytovaného vzdělávání více než 4 cizinci-předškoláci, vznikne skupina, na kterou MŠMT poskytuje záruku financování v rámci PHmax. Pokud k financování škola využije jiné prostředky, např. z ESF nebo jiného projektu, může, ale v tom případě je nebude nárokovat v PHškoly. Škola si ale musí uvědomit, že se vykazuje PPČ k 30.9., ale financování podle tohoto údaje bude nastaveno na celý následující kalendářní rok (od ledna). Následné změny jsou možné pouze z rezervy KÚ na oprávněnou žádost školy přes ORP.

Pokud je tento žák cizincem, tzn. nemá české státní občanství (nebo dvojí občanství, z nichž ani jedno není české) a plní povinnou školní docházku v ČR max. 24 měsíců, má nárok na jazykovou podporu dle § 20 školského zákona. Zákonný zástupce o zařazení do skupiny v určené škole musí požádat.
V případě, že má tento žák české státní občanství (nebo dvojí občanství, z nichž jedno z nich je české), není jazyková podpora podle § 20 ŠZ nároková, tzn. žák může být doplněn do skupiny pro „nárokové žáky“, pokud ředitel školy posoudí, že je zde potřebnost vzdělávání v českém jazyce. Opět musí zákonný zástupce o zařazení do skupiny v určené škole požádat.
Obecně nejsou žáci ze škol pro národnostní menšiny nijak vyloučeni z jazykové podpory pro cizince dle § 20 školského zákona. Je otázkou, zda zákonní zástupci těchto žáků využijí této možnosti a požádají o zařazení do jazykové přípravy.

Ve skupině pro jazykovou přípravu zajišťuje výuku kvalifikovaný pedagog dle zákona o pedagogických pracovnících se všemi výjimkami, které tento zákon umožňuje.
Je vhodné, aby to byl pedagog se zkušeností se vzděláváním cizinců. Může to být učitel 1. stupně ZŠ, učitel ČJ nebo CJ, případně jiný kvalifikovaný učitel nebo speciální pedagog.

Pokud MŠ vyhodnotí, že některé dítě ve skupině má menší potřebu jazykové přípravy, přizpůsobí tomu způsob práce ve skupině a výrazněji ji individualizuje.

V mateřské škole jsou děti do skupiny zařazovány automaticky, není zde žádost zákonného zástupce jako je tomu u základního vzdělávání.
Mateřská škola je povinna zajišťovat jazykovou přípravu, jedná se o vzdělávací činnost podle RVP PV. Pokud MŠ vyhodnotí, že některé dítě ve skupině má menší potřebu jazykové přípravy, přizpůsobí tomu způsob práce ve skupině a výrazněji ji individualizuje.

Primárně musí být v daném kraji od 1. 9. 2021 zajištěna jazyková příprava v souladu s vyhláškou. Pro školní rok 2021/22 neplatí ještě kritérium 5 %, tzn. lze situaci řešit tak, že pro školní rok 2021/22 bude určena pro jazykovou podporu jiná škola než ta, která čerpá podporu z OPPPR.

U zákonných zástupců žáků, kteří se účastní intenzivní výuky hrazené z ESF, se dá předpokládat, že nebudou žádat o zařazení do jazykové skupiny podle § 20 ŠZ. V případě, že bude v konkrétní škole potřeba zkombinovat podporu podle § 20 a z ESF, je to možné, ale je třeba dodržet podmínky financování ESF, které jsou nastavené v příslušném operačním programu.

Je velmi pravděpodobné, že o výuku cizího jazyka podle § 20 ŠZ budou žádat i zákonní zástupci žáků, o nichž určené školy zatím neví.

Určování škol a zveřejnění jejich seznamu je v kompetenci krajského úřadu (nikoli MŠMT), vyhláška je platná od 1. 9. 2021, do tohoto data by již seznamy určených škol měly být k dispozici. S ohledem na náběh systému se ovšem může stát, že se vše doladí až během září. Opět ale připomínáme, že pro školní rok 2021/22 neplatí ještě kritérium 5 %, tedy školy, které toto kritérium splňují, se automaticky (přímo z vyhlášky) stanou školou určenou až od 1. 9. 2022. Nyní je stále musí určit krajský úřad. V mnohých krajích už školy tyto informace dostaly.

K zajištění informovanosti uvádíme, že MŠMT i NPI ČR obratem řeší dotazy krajských úřadů, zřizovatelů i škol. Na webu cizinci.npicr.cz budou ve spolupráci s MŠMT průběžně doplňovány také FAQ. Byla zveřejněna velmi podrobná metodika MŠMT

Byla zveřejněna videa s instrukcemi k novému systému. NPI ČR připravuje dále informaci pro rodiče cizince v několika jazykových mutacích, které budou moct školy distribuovat, nabídku online doplňujících kurzů a školení pro pedagogickou veřejnost z oblasti výuky češtiny jako druhého jazyka. V nejbližších dnech bude zveřejněn videomateriál NPI ČR k tématu začleňování a výuky ČDJ v MŠ.

Dle kapitoly 4.8 metodiky musí škola vést evidenci odučených hodin a evidenci přítomnosti žáků. Pro jednoduchost je doporučeno přiměřeným způsobem využít stávající dokumentaci, kterou škola používá. Škola může postupovat obdobně, jako např. u nepovinného předmětu.

Způsob financování a kontrola – konkrétní podrobnosti stanoví krajský úřad, který je odpovědný za čerpání rezervy. Financuje se vždy na skupinu, nikdy na žáka.

Přestupy a změny v počtech žáků a z toho vyplývající změny v počtech tříd nebo skupin jsou běžnou skutečností a netřeba v tom hledat jiné postupy než obvyklé. Pokud se z důvodu odchodu žáka zkrátí doba, po kterou má skupina existovat, musí dojít ke změně úvazku nebo ke změně smlouvy (je to zákonný důvod ke změně). Pokud je ve škole jedna skupina, zanikla by až ve chvíli, kdy by v ní zůstal jeden žák. V tom případě by takový žák musel dokončit jazykovou přípravu v jiné určené škole.

Samozřejmě asi nejproblematičtější je situace, kdy je ve škole 11 žáků s nárokem na podporu, jsou rozděleni do dvou skupin podle věku nebo úrovně např. o 5 a 6 žácích a v té chvíli se jeden žák odstěhuje. Pak je podle vyhlášky škola povinna spojit žáky do jedné skupiny o 10 žácích. Umíme si představit, že to může v praxi přinést jisté problémy. Systém je v „pilotní“ fázi, a pokud by tyto případy byly časté a problematické, zřejmě bychom museli v budoucnu vyhlášku pozměnit (např. v tom smyslu, že skupina, která začala fungovat v souladu s vyhláškou, může „dojet“ daný počet hodin i v případě, že nějaký žák v průběhu výuky skončí. V této chvíli to ale možné není). Toto je relevantní připomínka, počkejme na to, jak to bude vypadat v praxi. Vyřešit se to organizačně dá, ovšem z pedagogického hlediska ne ideálně.

S rozložením úvazku na více pedagogů není žádný problém. Je na to ale třeba krajský úřad upozornit.

Pokud se týká počtu skupin a počtu žáků ve skupině, vyhláška to stanoví zcela jasně. První skupina má nejméně 2 žáky, druhá a další nejméně jednoho žáka. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 10. Další skupina vznikne při naplnění všech existujících skupin na maximum. Tato jasná pravidla určují počet skupin pro daný počet žáků a tyto skupiny (resp. vyučující v nich) budou financovány krajským úřadem. Jestliže existují ve škole 2 a více skupiny (při dodržení pravidel pro vznik další skupiny, tedy při 11, 21 atd. žácích), stanoví počet žáků ve skupinách ředitel školy. Může tedy pří 2 skupinách rozdělit žáky např. na 1. a 2. stupeň nebo podle jiného kritéria. Zvětšit počet skupin nad počet daný vyhláškou ale nelze.

Žáky ve skupinách je možno během roku promíchávat, dle jejich pokroku či jiných kritérií.

V dotazu uvádíte, že „škola pak s tím „nárokem“ zachází podle potřeb celé skupiny, takže dítě pak třeba nemá celkový rozsah výuky“. Není možné, aby se žákovi dostalo méně hodin přípravy, než na které má nárok.
Nárok na počet hodin nemá škola, nýbrž žáci, resp. každý jednotlivý žák, a škola je pro ně povinna vytvořit jen tolik skupin, kolik jí vyhláška dovolí. Samozřejmě flexibilita v rámci těchto mantinelů je vítaná.

Je třeba mít také na paměti, že žáci s nárokem na přípravu mohou přijít nebo odejít i v průběhu školního roku, což má také vliv na další existenci skupiny.

Škola si běžně vede u žáka dokumentaci se závažnými okolnostmi týkající se jeho vzdělávání. Jazyková příprava jistě takovou okolností je. Poskytnutí informace je uloženo škole právním předpisem, proto by splnění této povinnosti mělo být uvedeno v dokumentaci žáka. Určitě je vhodné si nechat písemně podepsat, že zákonný zástupce byl s možností jazykové podpory seznámen, ale nechce, aby ji dané dítě navštěvovalo. I v době elektronických evidenčních systémů si třídní učitelé vedou ke každému žákovi „desky“, protože stále ne vše existuje v elektronické formě.

Škola se může stát určenou školou, i když nesplňuje 5 % (namísto jiné školy, která toto kritérium splňuje). V takovém případě však musí poskytovat jazykovou podporu i žákům z jiných určených škol. Všechno ostatní popírá hlavní princip nastavení ve vyhlášce.

Určená škola ale může být každá škola alespoň s 5 % podílem žáků podle vyhlášky. A pokud o to nebude stát, může kraj místo ní jmenovat jakoukoli jinou školu, tedy tu, která, jak píšete, má vytvořený systém, i když třeba nedosahuje 5% hranice. V praxi tedy velmi pravděpodobně skutečně dojde k zachování a rozšíření stávajícího systému, ale není možné, aby určená škola odmítala žáky z jiných škol z jiných než závažných důvodů. Skloubení s běžnou výukou je žádoucí. V tomto případě je na okolních školách vysílajících žáky, aby se přizpůsobily nebo žákům vytvořily takové podmínky, aby se mohli výuky účastnit.

Zároveň musí zákonný zástupce o výuku požádat a může si zvolit libovolnou určenou školu v rámci kraje, tedy tu, která mu bude vyhovovat. Případně lze zvolit distanční formu, kterou musí nabízet alespoň jedna škola v kraji.

Tam, kde jsou školy podpořeny z OPPPP, jim při dodržení podmínek nebude nic bránit svůj nový systém s tím dosavadním zkombinovat. Státní měšec ale není bezedný, takže nějaké omezující limity tam být musí. Ve většině ORP, krajů a škol bude nový systém jednoznačným přínosem. Některým dosavadním „premiantům“ se může situace dočasně zhoršit, ale když si dokázali vybudovat fungující systém za stávajících podmínek, dokážou to určitě i za těch nových, možná za cenu určitých změn. Naším cílem ale skutečně bylo podmínky do velké míry sjednotit, nikoli rozevírat nůžky mezi více a méně schopnými.

Podpora v rámci PO zastavena nebude, toto je ideál a cíl, ke kterému směřujeme. Prozatím se můžeme pohybovat pouze v rámci toho, kolik prostředků na zajištění systému v rozpočtu máme dojednáno, ale minimálně metodicky se budeme snažit školám a žákům v tomto směru pomoci. Už teď je možné mnoho na úrovni škol a jednotlivých učitelů.

Ne, nebude se nikde vykazovat, jde o běžnou činnost školy.

Půjde o hodinu jako každou jinou hodinu přímé vyučovací činnosti v MŠ. Ve vykazování, financování, zahrnutí do úvazku nebo nadúvazku se nebude ničím lišit od ostatních hodin.

Evidenci vede určená škola.

Ano, může jít i o žáky z jiných škol, než z určené, zákonný zástupce musí požádat, ředitel určené školy žádost posoudí a rozhodne.

Automaticky to tak není. Můžou to být dvě aktivity, kdy základ je podpora dle vyhlášky (v. 271/2021 Sb.) a to, co plyne z podpůrných opatření, je něco navíc. Bavíme se tedy nyní o „doběhu“ toho systému do doby, kdy bude poradna při diagnostice žáka přihlížet k poskytování přípravy podle § 20. Není to tedy tak, že ten, kdo má nyní podpůrné opatření, se nemůže účastnit skupiny pro jazykovou přípravu.

Zdůrazňuji, že není úplně provázaná podpora podle §20 (jazyková příprava) a podpora podle §16 (podpůrná opatření). Ta jazyková příprava se v MŠ koná po dobu jedné hodiny rozložené do několika dnů, ale má to asi jiný charakter než to, co se děje s dítětem při aplikaci podpůrného opatření. Tam je ten způsob podpory a práce s dítětem trochu jiný a v jiném čase. Můžou tedy působit vedle sebe a to jak v mateřské, tak v základní škole s tím, že poradny budou nyní přihlížet k tomu, že je poskytována podpora podle §20 nebo se neuplatňuje, a zda dítě/žák má ještě potřebu nějakého podpůrného opatření.

Nemusí, protože to není součástí ŠVP a není to součástí ani RVP ZV. V těchto skupinách se neučí podle RVP/ŠVP ale podle Kurikula ČDJ a ani to není financováno v rámci pedagogických činností dle ŠVP, je to financováno zvlášť.

Uvolněn neznamená nehodnocen a nemá to vliv na možnost postupu do dalšího ročníku. Zde se nejedná o úpravu výstupů, které jsou spojeny se třetím stupněm podpůrných opatření. Některé výstupy opravdu nebudou, protože je z nich žák uvolněn v souvislosti s vyhláškou (v.271/2021 Sb.). Žák je uvolněn z některých výstupů předmětu, a proto z nich není hodnocen. Buď je tedy uvolněn zcela, a pak není z předmětu hodnocen nebo je uvolněn z části, z těch není hodnocen, ale je hodnocen ze zbývajících.

Výjimka zde žádná není. Teoreticky si to škola rozdělit může, ale nedostane na na dvě skupiny finanční prostředky, jen na jednu. Je to otázka ekonomická vzhledem k jednání o finančních prostředcích na tento systém poskytnutých ministerstvem financí.

Pokud bude žák uvolněn, tak může postoupit. Pokud je uvolněn, není hodnocen, na vysvědčení se píše uvolněn a může postoupit.

V současné době MŠMT řešilo pouze MŠ a ZŠ. Co se týká středních škol, tak to je ve fázi diskuzí, ale stejný systém podpory, jako u základních škol, tam není. Úlevy u přijímacích zkoušek, maturitách to ano, ale jinak se předpokládá, že se ten žák připravuje sám.

Střední školy nevyužívají podpůrná opatření, která mohou využívat a která jim právě dávají prostor k využití podpůrného opatření 3. stupně – výuka ČDJ až 3 hodiny týdně. SŠ o tom obecně moc nevědí a nevyužívají této možnosti. Poradenský systém zasahuje MŠ, ZŠ, SŠ i VOŠ. Metodický pokyn z oddělení speciálního vzdělávání MŠMT, který je připraven ke schválení, je určen právě pro poradny, aby věděly a měly jasné pokyny, jak vyšetřovat žáky s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. Školy mají právo žádat vyšetření a poradny mají povinnost dle platné legislativy konat.

Slovně může hodnotit škola jakéhokoliv žáka, ale je potřeba, aby tuto možnost měla uvedenu ve školním řádu. Většinou to také školy uvedeno mají, protože toho využívají při vzdělávání žáků se speciálně vzdělávacími potřebami.

V metodice je uvedeno, že tyto skupiny musí učit kvalifikovaný učitel podle zákona o PP, což ale znamená, že i se všemi výjimkami, které tento zákon umožňuje. Nesmí to být asistent, protože ten podle zákona nemůže samostatně vzdělávat žáky. Musí to být učitel s kvalifikací dle zákona o pedagogických pracovnících, byť dle některé z uvedených výjimek.

My nevylučujeme, že by to nemohli být žáci z jiné školy. Ale samozřejmě, že nejsou tito žáci nejsou započítávání jako nárokoví na vznik nové skupiny.

Tato možnost doplňování se týká i distanční výuky.

Za dopravu (přesun) zodpovídají rodiče. Doprava není součástí povinného vzdělávání a navíc jej tam nevysílá škola ale rodiče či zákonný zástupce.

Vše souvisí s tím, jak to bude určená škola koncipovat. Jak a kdy zařadí hodiny do rozvrhu. Pro tento případ je například výhodnější výuku soustředit do jednoho dne v týdnu.

U MŠ to není chápáno jako výuka ČDJ jako předmětu, protože tam žádné předměty nejsou. Takže stačí zmínka, že se v souladu s vyhláškou poskytuje jedna hodina, pokud jsou k tomu vytvořeny podmínky (4 a více cizinců v povinném posledním předškolním vzdělávání). Pokud bude škola upravovat ŠVP, je vhodné přidat odstavec, že se poskytuje podpora dětem v případě, že tam jsou v počtu 1 – 3 (když se nevytváří skupina). V RVP PV jsou uvedeny oba případy, kdy se vytváří i kdy se nevytváří skupina.

Teoreticky by měly své ŠVP postupně upravit všechny mateřské školy, protože nemohou zaručit, že se jim během školního roku ten cizinec v povinném předškolním vzdělávání neobjeví. V současnosti je tolerováno, že to tam není ihned, ale v budoucnu by to měly zohlednit všechny MŠ, aby byli připraveni, když jim takové dítě přijde.

Samozřejmě, že nějaká šance na budoucí úpravy je. Nyní se bude sledovat, jak to funguje a také jaké finance se nám bude dařit vydiskutovat z ministerstvem financí. A dále je důležité myslet i na to, že podpora neprobíhá pouze v těchto určených hodinách. To probíhá i v ostatních předmětech a při ostatních školních aktivitách. 200 hodin je speciální, soustředěná a intenzivní výuka češtiny a další podpora je i v dalších předmětech, o přestávkách a ostatních činnostech školy.

Znovu také připomínáme možnost podpůrného opatření 3. stupně – až 3 hodiny týdně individualizované jazykové přípravy až do 200 hodin celkem, což umožnuje na doporučení poradny v.27/2016, respektive §16 šk. zákona (žáci se SVP). Oba systémy lze využívat, respektive ve spolupráci s poradnou mohou na sebe navazovat. Tedy (stručně) nově příchozí žáci absolvují 200 hodin dle v.271/2021 Sb. a následně těm potřebným poradna může doporučit již individualizovanou podporu – až znova 200 hodin jako podpůrné opatření 3. stupně.

Vyhláška č. 271/2021 umožňuje, aby i ti žáci, kteří již vyčerpají 200 hodin, se skupinou dále pokračovali v jazykové přípravě, pokud je to možné a vhodné. Není to sice nároková podpora, ale je to doplnění těch nárokových žáků.

Teoreticky by to mělo být k prvnímu září, protože vyhláška má účinnost od 1. září. To, že je škola pověřená, vyplývá automaticky z vyhlášky, pokud má 5% žáků cizinců – stává se tedy pověřenou (není potřeba, aby jí kraj pověřoval). Pokud to ale je jiná škola, tam to kraj iniciuje a pověřuje jí. Přesný termín tedy stanoven není, tedy co nejdřív – během září. To, že je ale škola pověřená, neznamená automaticky, že v ní vznikne skupina. To se týká například menších škol nebo naopak větších, kde je více cizinců, ale ne nově příchozích (jsou tam již déle). Budou to tedy různé situace u různých škol.

Souhlas by neměl být pouze ústní, ale minimálně např. v zápisu ze schůzky s rodiči, tedy oficiální. Také může být součástí té žádosti o zařazení do jazykové přípravy, pokud už se bude vědět ten rozvrh, že souhlasí s účastí po vyučování.

V metodickém pokynu k vývoji epidemie (MZ) je ta homogenita skupin doporučena, kde je to možné. V případech, kde to prostě nejde, tak tam to škola prostě nezařídí.

Pokud by došlo k nějakému vývoji/zhoršení situace, budeme se snažit pamatovat i na tyto skupiny a v metodických pokynech to řešit.

Finanční nároky přípravy byly napočítávány na průměrný plat pedagogického pracovníka v základní škole, kde je zahrnuta přímá pedagogická činnost i ta nepřímá. V metodice to není explicitně uvedeno, protože to je v kompetenci krajského úřadu. Z toho vyplývá, že toto bude řešeno mezi školou s krajským úřadem.

Ano, stát se to může. Pokud skupina klesne na jednoho žáka, pak se ruší. V tom případě je nutná komunikace a spolupráce mezi těmito školami.

Ano, primárně je to řešeno přes PHmax (Počítá se podle stavu k 30. září s platností od 1. ledna), ale v průběhu roku to škola nahlásí přes ORP na kraj a bude to financováno z její rezervy, kde na to dostaly kraje prostředky.

Ano, protože limit 5% cizinců se počítá z celkového počtu cizinců na škole, mezi kterými ale nemají všichni nárok na zařazení do skupiny jazykové přípravy – nesplňují požadavek být nově příchozí. Tam opět může dojít k jednání s KÚ, který může pověřit jinou školu, která nemá celkově 5% cizinců. Ale má tam větší počet nově příchozích (stačí i dva) a má lepší podmínky pro poskytování jazykové přípravy. KÚ tedy může tyto školy vyměnit a bude přitom zachován i počet škol, které mají 5%.

Ano. A u agenturních dělníků a nějaké další podpory škol ze strany kraje, na to mají kraje právě finanční rezervy. I když jsou momentálně kraje již více svázané, co se týká rezervy, tou směrnicí pro její použití, kde jsou vymezené ty účely pro její použití – mimo jiné i na cizince.

Co se týká přesunů, tak podpora je ve vyhlášce vázána na žáka – žák má dostat až 200 hodin jazykové přípravy. Při přechodu na jinou školu bude předána pedagogická dokumentace, kde je uvedeno, kolik hodin již absolvoval a na toto se v nové škole naváže.

V případě platných doporučení jsou i nadále níže uvedená podpůrná opatření poskytována, a to na dobu, na kterou bylo doporučení vydáno. Dětem a žákům, kteří nejsou zahrnuti do jazykové přípravy podle § 20 školského zákona, tzn. děti mateřské školy mimo povinný předškolní ročník, žáci středních škol, žáci základních škol s českým státním občanstvím a žáci-cizinci, kteří se v české škole vzdělávají více než 24 měsíců ve školních letech 2021/2022 a 2022/23 a od r. 2024/25 více než 12 měsíců, a žákům, kteří jazykovou přípravu již ukončili, ale nadále potřebují podporu v češtině, je jazyková podpora zajišťována podle vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že klient výše uvedené požadavky splňuje, je možné i nadále jazykovou podporu poskytovat prostřednictvím podpůrných opatření.
Do skupiny mohou být na základě posouzení potřebnosti ředitelem školy zařazeny i jiné děti, které mají prokazatelné obdobné integrační potřeby jako děti cizinci (mladší, s českým občanstvím apod.), a to i do vyššího počtu než osm dětí, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy dětí cizinců.

Vzdělávání žáka s českým občanstvím v zahraničí (povinnost ohlášení v ČR)

Pokud má dítě české státní občanství, vztahuje se na něj povinná školní docházka (PŠD) podle § 36 školského zákona (bez ohledu na to, zda má v ČR trvalý pobyt či nikoliv). Pokud dítě plní povinnou školní docházku v zahraničí (§ 38 školského zákona), mají zákonní zástupci oznamovací povinnost, kterou lze splnit 1 ze 2 níže uvedených způsobů. Zároveň je potřeba se řídit začátkem povinné školní docházky dle českých předpisů, tzn. oznamovací povinnost se řeší před začátkem školního roku, ve kterém by dítě nastupovalo do 1. ročníku základní školy v ČR (u varianty kmenové školy ideálně v době zápisů, u varianty MŠMT nejpozději do konce září příslušného školního roku).

2 způsoby plnění oznamovací povinnosti:

Mít v ČR kmenovou školu – tato varianta je vhodná pro ty, kdo předpokládají v budoucnu návrat do ČR. V této škole můžete (ale nemusíte) konat nejméně jednou za pololetí, nejdéle jednou za 2 školní roky zkoušky z českého jazyka a českých reálií a získávat tak i české vzdělání; pokud zkoušky nekonáte, tak kmenové škole pouze dokládáte, jakým způsobem je plněna v zahraničí PŠD (většinou formou zaslání hodnocení ze zahraniční školy s překladem do ČJ, který nemusí být úředně ověřený) zpětně za období nejdéle 2 školních roků. Kmenová škola Vám bezplatně poskytuje učebnice. Vysvědčení Vám kmenová škola vydá pouze v případě, že konáte zkoušky. V kmenové škole požádáte o přijetí ke vzdělávání a zároveň oznámíte, že budete plnit PŠD v zahraničí podle § 38 školského zákona, uvedete předpokládanou dobu pobytu a adresu pobytu. Škola vede žáka v jiné kategorii než běžné žáky.

Oznamovat způsob plnění PŠD v zahraničí ministerstvu – tato varianta je vhodná pro ty, kdo nepředpokládají v budoucnu návrat do ČR. Je potřeba vyplnit a zaslat dle instrukcí formulář, který je dostupný zde.

Následně se zasílá vždy nejpozději po uplynutí 2 školních roků doklad o plnění PŠD v zahraničí s překladem do českého jazyka, který nemusí být úředně ověřený.

Český žák v zahraniční škole – Pokud má škola v zahraničí uzavřenou smlouvu s MŠMT o zajištění vzdělávání občanům ČR, česká kmenová škola vydává vysvědčení v souladu s osvědčením od České školy v zahraničí a žák již nemusí v ČR konat zkoušky z českého jazyka a českých reálií. Zákonní zástupci škole dokládají způsob plnění povinné školní docházky v zahraničí za nejdéle 2 školní roky.

Veškeré podrobnosti k dané problematice jsou uvedeny zde.

Otázka:
V minulém školním roce jsme přijali žáka z Mexika, rodiče jsou v Praze pracovně, chlapec má dlouhodobý pobyt. Nyní byl delší dobu s rodiči mimo území ČR, ale opět se vrátili do Prahy, dříve než uplynula lhůta pro ukončení vzdělávání, takže je stále žákem naší školy. Rodiče ovšem nevědí, jak to bude dále s jejich pracovním pobytem v Praze, rádi by se, pokud to bylo možné, vrátili do Mexika, ovšem zatím nevědí, zda a kdy se jim to podaří. Vědí, že v případě pobytu na území ČR se na chlapce vztahuje povinná školní docházka, ale přišli s dotazem, zda tuto povinnost lze plnit distančním způsobem v mexické škole. Chlapec se začal v době dočasného návratu vzdělávat v mexické škole a z Prahy nadále pokračuje v distanční výuce. Je tedy možné, aby dítě s dlouhodobým pobytem v ČR při pobytu delším než 90 dnů plnilo docházku jen v zahraniční škole? Mohou v tom případě rodiče ukončit vzdělávání v naší škole a nepřihlásit dítě do jiné školy v ČR? Je možná varianta obdobná vzdělávání českého žáka v zahraničí, tedy že u nás chlapec zůstane jako v kmenové škole a bude dokládat vzdělávání v zahraničí, nebo jak a komu má případně dokládat plnění školní docházky v zahraničí, když nebude kmenovou školu mít?
Odpověď:
Podle § 36 odst. 2 školského zákona se vztahuje povinná školní docházka na státní občany ČR a na cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území ČR po dobu delší než 90 dnů.
Distanční formu u základního vzdělávání školský zákon – za běžných okolností – nepřipouští (§ 25 odst. 1 a 2 školského zákona). Výjimkou jsou případy stanovené v § 184a školského zákona (Zvláštní pravidla při omezení osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů ve školách). Na základě tohoto ustanovení se uskutečňuje distanční výuka v základních školách v současné situaci kvůli epidemii Covid.
Pokud nezletilý pobývá na území ČR, má se primárně vzdělávat ve škole zapsané ve školském rejstříku, popřípadě jej lze – za splnění stanovených podmínek a na základě rozhodnutí ředitel školy o žádosti ve správním řízení – vzdělávat individuálně podle § 41 školského zákona. Plnění povinné školní docházky distanční formou v zahraniční škole při pobytu na území ČR školský zákon nepřipouští. Při pobytu na území ČR může žák plnit povinnou školní docházku v zahraniční škole pouze v případě, že tato škola uskutečňuje vzdělávání podle zahraničního vzdělávacího programu na území ČR dle § 38 odst. 1 písm. c), a to v denní formě vzdělávání.
Škola může žákovi vzdělávání ukončit až tehdy, pokud rodina opravdu natrvalo odjede do zahraničí a požádá o ukončení vzdělávání (případně lze při nepodání žádosti ze strany zákonných zástupců poté využít § 50 odst. 4 školského zákona).

MŠMT vydalo dokument s názvem „Informace k přijímací zkoušce z českého jazyka a literatury osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí při přijímání ke střednímu vzdělávání“.

V daném případě se nejedná o přestup podle § 49 školského zákona (o ten se jedná pouze v případě dvou škol zapsaných v rejstříku škol a školských zařízení – tzn. škol na území ČR).

Jedná se o žádost o přijetí k základnímu vzdělávání. Jako vzor žádosti o přijetí lze využít vzor na tomto odkazu: https://www.edu.cz/dvojjazycne-vzory-pri-prijimani-do-ms-a-zs/.

Žádost o přijetí se podává buď písemně nebo v souladu se správním řádem ústně do protokolu.

Pas (včetně pasů rodičů), případně rodný list, údaje o trvalém či přechodném bydlišti, doklad o rodném čísle, zdravotní pojišťovně a doklady o předchozím vzdělávání. (Školský zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění zákona č. 82/2015 Sb., s účinností ke dni 1. 5. 2015, Dokumentace škol a školských zařízení, § 28 odst. 2 – školní matrika školy, písm. a–i. Dále zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.

Zákonný zástupce k žádosti předloží k nahlédnutí doklad o totožnosti dítěte a totožnosti zákonného zástupce. Může jím být i doklad v podobě víza nebo podobného dokumentu.

Pokud škola požaduje doklad pro určení spádovosti, stačí prohlášení vlastníka, že daná osoba je ubytována na daném místě (pokud škola chce přijmout žáka bez ohledu na spádovost, není tento doklad potřebný).

Zákonný zástupce není povinen předkládat dokumenty o předchozím vzdělávání, je v kompetenci ředitele školy rozhodnout o tom, do jakého ročníku dítě zařadí s ohledem na věk, předchozí vzdělávání a vzdělávací potřeby. Postup je analogický jako u § 18 odst. 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb.

Pokud dítě-cizinec pobývá na území ČR déle než 90 dnů, podléhá povinné školní docházce v ČR. U povinné školní docházky není potřeba prokazovat oprávněnost k pobytu. V případě, že se jedná o cizince z EU,  tito mají přístup ke vzdělávání za stejných podmínek jako občané ČR.

Absence dokladů nemá pro přijetí žáka cizince žádný vliv. V případě pochybností nebo i nedostačujících znalostí českého jazyka žáka rozhodne ředitel školy o zařazení žáka do příslušného ročníku po zjištění úrovně jeho dosavadního vzdělání a znalosti vyučovacího jazyka (viz vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění poslední úpravy č. 256/2012 Sb., § 18d odst. 2. Na základě zkušeností v našich školách doporučujeme zohlednit i věk žáka cizince a zařadit ho k vrstevníkům (ve výjimečných případech max. o 1–2 roky níže).

Při hodnocení se postupuje podle Školského zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění zákona č. 82/2015 Sb., s účinností ke dni 1. 5. 2015, § 51 až 53, a dle vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění poslední úpravy č. 256/2012 Sb., § 14 až 17, zvláště pak § 15 odst. 2 a 4. V souladu s § 15 odst. 6 vyhlášky č. 48/2005 Sb. se úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka-cizince. Žáci mohou být hodnoceni na vysvědčení slovně (viz § 15 odst. 2 a 5, Hodnocení žáků na vysvědčení podle vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky), je ale zapotřebí klasifikační řád schválit školskou radou (školský zákon č. 561/2004 Sb., § 51 odst. 2). Pokud by žák nebyl hodnocen na konci školního roku z důvodu nedostatku podkladů pro hodnocení, musel by opakovat ročník (vyhláška č. 48/2005 Sb., § 16 odst. 4 písm. c).

Ano, neboť pokud by byl nehodnocen, musel by opakovat ročník. Klasifikace se dá nahradit slovním hodnocením, v tomto případě žák cizinec ročník neopakuje. Slovní hodnoceni musí mít ředitelství školy schválené školskou radou.

Český jazyk pro malé cizince 1 a pak Český jazyk pro malé cizince 2 od autorky Svatavy Škodové, které byly vydány nakladatelstvím Wolters Kluwer ČR, a.s., v roce 2010 (1) a v roce 2012 (2). Každý soubor obsahuje učebnici, CD, pracovní sešit pro žáka cizince a metodiku pro učitele.

Seznam dalších doporučených učebnic pro výuku žáků-cizinců na 1. stupni ZŠ (ale také i na 2. stupni ZŠ a SŠ) je k dispozici na webu MŠMT (www.msmt.cz; vzdělávání, základní vzdělávání, vzdělávání žáků-cizinců, přímo na: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/test).

Prosím podívejte se do sekce VZDĚLÁVACÍ MATERIÁLY, METODIKY těchto webových stránek.

Např. Metodický portál www.rvp.cz, doporučené učebnice na www.msmt.cz, www.meta-ops.cz a www.inkluzivniskola.cz,
www.zaedno.org/home-kamaradi

Ano, na e-learningový kurz s názvem Sociokulturní kompetence pro pracovníky škol a školských zařízení (buď v rozsahu 300 hodin, nebo 150 hodin) je možné se přihlásit přes Centrum celoživotního vzdělávání na UJEP v Ústí nad Labem. Kurz byl doporučen Radou Evropy k plošnému využití v ČR, doporučen a akreditován MŠMT ČR a jeho výhodou je, že účastníci nemusejí nikam dojíždět a vzdělávají se prostřednictvím samostudia a tutora. Lze se přihlásit na e-mailu: jaromira.sindelarova@gmail.com. (Cena delšího kurzu v rozsahu 300 hodin je 6 900,- Kč a kratšího kurzu v rozsahu 150 hodin je 3 400,- Kč. Platba se provádí na účet UJEP- 107-5195930277/0100, v.s. 3233414301).

V rámci projektu „Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců“ v Brně. V současné době lze částečně hradit výuku českého jazyka pro žáky bez znalosti českého jazyka z podpůrných opatření, která musí doporučit pedagogicko-psychologická poradna na základě vyšetření.