Portál podpory pedagogických pracovníků vzdělávajících děti/žáky cizince
Odkaz na stránky Národního pedagogického institutu České republiky pod obrázkem jeho loga

Legislativa

Stanovisko České školní inspekce k poskytování poradenských služeb dětem cizincům a žákům cizincům

Česká školní inspekce zveřejňuje své stanovisko vybraným skutečnostem spojeným se vzděláváním dětí mateřské školy – cizinců (dále jen „děti cizinci“) a žáků základní školy – cizinců (dále jen „žáci cizinci“).

  • Vyšetření dětí cizinců a žáků cizinců školským poradenským zařízením
  • Poskytování jazykové přípravy žákům cizincům a poskytování podpůrných opatření dětem cizincům a žákům cizincům

Převzato z www.csicr.cz

Více v příloze: Stanovisko ČŠI k poskytování poradenských služeb dětem, žákům cizincům

Schéma přípravy na příchod nového žáka cizince do školy

 CO JE DOBRÉ MÍT NACHYSTÁNO, NEŽ PŘIJDE DÍTĚ CIZINEC DO ŠKOLY:

  1. Určit zodpovědnou osobu za integraci cizinců (případně žáků se SVP) ve škole – koordinátora pro integraci cizinců.
  • Funguje jako prostředník mezi všemi zúčastněnými stranami, koordinuje všechny kroky směřující k bezproblémovému zařazení žáka cizince do vzdělávacího procesu a podporuje odstraňování bariér jazykových i výukových.
  1. Soubor důležitých informací v mateřském jazyce pro žáka a rodiče.
  • Měl by obsahovat např. systém vzdělávání u nás, informace o škole, povinnosti rodičů a žáků vůči škole, konzultační hodiny, plán školy, kontakt na důležité osoby, slovníček důležitých pojmů, apod.
  • Vzory dopisů v několika jazykových mutacích – jsou dostupné na: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/cestina
  • Výhodné je pro tento případ vypracovat vlastní specifický dokument, který sleduje odlišnosti a specifika Vaší školy a pravidel, která jsou ve škole závazná. Tento dokument je možné nechat přeložit bezplatně v NPI ČR

PŘI PŘIJETÍ ŽÁKA CIZINCE:

  1. Co mě zajímá?
  • Pro přijetí není nutné znát status cizince.
  • Co se týká vzdělávání v ZŠ, práva a povinnosti mají všichni stejná bez rozdílu. Více na: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/prijeti-do-skoly
  • Dle novely školského zákona (zákon č. 343/2007 Sb. základní školy při přijímání dětí cizinců již nemají právo posuzovat oprávněnost jejich pobytu na území naší republiky.
  • Z veřejného zdravotního pojištění jsou ze zákona pojištěny všechny osoby, které mají na území ČR trvalý pobyt, tedy i cizinci s trvalým pobytem a jejich rodinní příslušníci, dále děti občanů jiného členského státu EU, EHP a Švýcarska, kteří jsou zde zaměstnáni, případně pracují jako OSVČ. Dále jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění také děti azylantů, žadatelů o azyl a cizinců požívajících dočasné ochrany. Ostatní cizinci ani jejich děti nejsou účastníci veřejného zdravotního pojištění a jsou tedy odkázáni na komerční pojištění, které je většinou pro rodiny s dětmi neúnosně drahé. Proto se může stát, že žáci navštěvující vaši školu nebudou mít zdravotní pojištění. To je důležité vědět zejména kvůli úrazům ve škole, ale i při cestě na školu v přírodě, případně jiné akce mimo školu.
  1. Přijímací pohovor:
  • Vedení školy, koordinátor, případně výchovný poradce, žák a jeho zákonný zástupce, případně tlumočník.
  • Získání informací – např.: Jak správně vyslovovat jméno, který způsob komunikace (písemná, verbální) bude nejefektivnější, jaký jazyk zvolit při komunikaci, předchozí vzdělávání dítěte, jak se mluví doma, zdravotní stav dítěte a jeho případná omezení, aj. více viz http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/informace-od-rodicu
  • Je důležité sdělit, k čemu primárně získáváme informace – Tyto informace je důležité znát, protože schopnost dítěte adaptovat se na odlišné školní prostředí je jedním z důležitých faktorů ovlivňující integraci. Navíc by škola měla na základě těchto informací připravit plán začleňování žáka do výuky, případně naplánovat výuku češtiny jako cizího jazyka.
  • Prvotní ohodnocení znalostí nově příchozího žáka – stěžejní je určitě zjistit úroveň češtiny, z důvodu komunikace se žákem a také pro nastavení nezbytné jazykové podpory. S novelou ŠZ od září 2016 je neznalost češtiny objektivní speciální vzdělávací potřebou, která vyžaduje vyrovnávací opatření, škola uplatňuje podporu v 1. stupni a zároveň doporučuje rodičům bezodkladně navštívit ŠPZ.
  • Úroveň znalostí češtiny může být (vedle věku) stěžejní při rozhodování, do jakého ročníku dítě zařadit, ale v žádném případě se nejedná o definitivní soud nad jeho znalostmi a podklad pro vymezení speciálních vzdělávacích potřeb. Je možno využít jednoduchých dotazníků z českého jazyka a matematiky, dostupné na: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/uvodni-zjisteni-znalosti

ZJIŠŤOVÁNÍ ZNALOSTÍ ŽÁKA:

  1. Audit dovedností:
  • Třídní učitel nebo koordinátor, ale zapojeni jsou všichni pedagogové, kteří se s novým žákem ve škole setkávají.
  • Jde o dlouhodobý proces, který následuje v období přibližně čtyř až pěti týdnů po nástupu do školy, jinými slovy se jedná o diagnostiku vzdělávacích potřeb, více viz: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/metody-auditu . Pomáhá učitelům zjistit aktuální stav žákových kompetencí (znalostí, dovedností, návyků, postojů) a následně zvážit specifické potřeby žáka a naplánovat možnosti, které pomohou překonat jeho/její bariéry ve vzdělávání. Zjištěné informace poslouží jako podklad pro vypracování PLPP. Součástí pedagogické diagnostiky je nezbytná jazyková diagnostika, od které se odvíjí nastavení individuální podpory žáka s OMJ. http://www.inkluzivniskola.cz/content/diagnostika-urovne-znalosti-ceskeho-jazyka
  1. Plán pedagogické podpory žáka:
  • PLPP pro žáky cizince lze nazývat také individuálním vzdělávacím plánem nebo individuální podpůrným programem či vyrovnávacím plánem. Základní funkcí je stanovení vzdělávacích cílů a metod, které napomohou správně naplňovat individualizovanou výuku. PLPP by měli mít vypracováni všichni žáci, kteří mají problémy s češtinou jako vyučovacím jazykem. Východisko z obtížné situace nabízí vypracování IVP, ve kterém je přesně stanoveno, jak a za co je žák hodnocen. Rozdíl mezi VP (vyrovnávacím plánem – může sama škola nastavit bez vyšetření a doporučení PPP) a IVP (individuálním vzdělávacím plánem – je možné udělat pouze na základě doporučení PPP, případně jiného školského poradenského zařízení). Části IVP/VP je třeba věnovat velký důraz, jakožto zásadní pro podporu a začleňování žáků s OMJ. (tvorba, jazyková diagnostika, průběžné vyhodnocování, aj.) Je možné odkázat na IŠ: http://www.inkluzivniskola.cz/organizace-integrace-cizincu/vyrovnavaci-plan , případně odkaz na vzorový VP tamtéž: http://www.inkluzivniskola.cz/cizinec-v-ceske-skole-aneb-organizace/priklad-vyrovnavaciho-planu
  1. Hodnocení žáků cizinců:
  • Hodnocení vědomostí z ostatních předmětů – žák by měl mít možnost například při popisu obrázků, schémat apod. používat dvojjazyčný slovník.
  • Hodnocení na základě referenčního rámce – podstatné je uvědomit si, že žák je vždy hodnocen ve vztahu k určitému měřítku, nazývanému také referenční rámec. Rámec stanoví, co by měl žák dle dosažené jazykové úrovně ovládat v písemném a mluveném projevu, ve čtení a v poslechu.
  • Vyhláška č. 48/2005 Sb. stanovuje, že v případě „hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka a ke které je nutné přihlížet“. Určitě to neznamená, že škola nemá klasifikovat – to je řešení chybné. Naopak škola je ze ŠZ povinna žáka klasifikovat. (§ 52, odstavec 2 a 3 (ZŠ) a § 69, odstavec 5 a 6 (SŠ))„Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník.
  • webinář na téma Specifika hodnocení a klasifikace žáků s odlišným mateřským jazykem (06/2020)

ZAŘAZENÍ DO ROČNÍKU:

  1. Věk dítěte a jazyková bariéra:
  • Z praxe se ukázalo, že i přes neznalost češtiny není dobré volit ročník neodpovídající věku žáka. Vyplatí se zařadit žáka maximálně o jeden ročník níže.
  1. Děti bez předchozího vzdělání nebo děti, jejichž vzdělání bylo přerušeno:
  • Jedná se o děti, které věkem patří do určitého ročníku, ale dokumentace ani znalosti či dovednosti tomu neodpovídají. Přesto by i tyto děti měly být zařazeny do věkem odpovídajícího ročníku, ale měla by jim být věnována zvýšená pozornost. Zejména potřeba nastavení podpůrných opatření, nastavení podpory pro vzdělávání a začlenění – což je IVP, AP, kurzy ČJ, aj.
  1. Zařazování do ročníku dětí ve věku od 14 – 15 let:
  • Je nutné mít na zřeteli blížící se přechod na střední školu, na které je vyžadována alespoň minimální znalost českého jazyka. Proto je potřeba zaměřit se více na jazykovou průpravu a zohlednit tuto skutečnost také při volbě vhodného ročníku.
  1. Příprava třídního kolektivu:
  • Seznámit budoucí spolužáky s jeho/jejím příchodem. Prodiskutovat zemi původu, zvyklosti a odlišnosti, ale naopak také zdůraznit společné znaky a především podporovat empatii. Odlišnosti není dobré příliš vyzdvihovat.
  • Výběr patrona – zodpovídá za určitou podporu nového spolužáka. (V zahraničí mají pro tyto spolužáky označení „peers“ nebo „buddies“ a jejich úkolem je dělat žákům cizincům v počátečních týdnech po jejich přijetí určité společníky a průvodce jejich novým školním prostředím.). Výběr vhodného patrona by měl být velice důkladný, je lepší, aby podporujících spolužáků bylo více a každý zodpovídal za něco jiného. Je nutné předem konzultovat, zda dotyčný chce patrona vůbec dělat. Poté určit patrony – kdo a jak z dětí se chce a může zapojit do podpory – výroba s žákem s OMJ vícejazyčných slovníčků a případně další nápady dětí, jak pomoci žákovi s OMJ vzájemně – volný čas a jeho společné trávení (s cílem přirozené jazykové podpory a pomoci s domácí přípravou, vypracování úkolů), aj. 
  • Prodiskutovat se třídou, co by mohlo být pro nově příchozího obtížné a promluvit o možnostech a strategii podpory, která by měla zahrnovat následující: důležitost podpory všech dětí vůči nově příchozímu, mluvit na dítě zřetelnou a především spisovnou češtinou, ukázat vždy, jak dělat zadaný úkol, a mluvit s ním o zadáních a ověřovat porozumění úkolu.

PRVNÍ DEN VE ŠKOLE:

  1. Přivítat a seznámit:
  • Provádí zodpovědná osoba (třídní učitel, koordinátor, popřípadě někdo z vedení).
  1. Seznámit se školou:
  • Patron, koordinátor, učitel.
  • Provést školou, zdůraznit, kde najde záchody, vchody, východy, jídelnu, sborovnu a další důležitá místa
  • Seznámit s celkovým chodem školy. Např. harmonogram, přestávky, obědy, družina, přezouvání se, jak je to s učebnicemi – nosím si je domu, jsou moje, půjčené…, stěhování se z třídy na konkrétní předměty, družina a stravování ve školní jídelně. Zde může velmi dobře sloužit výroba obrázkových slovníčků, příp. použít různé piktogramy (když mají žáci s OMJ jazykovou bariéru).
  1. Vybavit:
  • Vybavte žáka obrázky, které znázorňují základní potřeby (i školní) a problematické situace (komunikační karty). Obrázky usnadní počáteční komunikaci žáka s ostatními, pomůžou mu vyjádřit, co potřebuje. Jako příklad můžeme uvést žízeň, hlad, potřebu jít na toaletu, tužku, papír, jestli je v pořádku, atd.
  1. Usadit:
  • Kam žáka cizince posadit – v každém případě by měli noví žáci být v blízkosti učitele a měl by vedle nich sedět někdo spolehlivý a šikovný, nějaký dobrý vzor češtiny. Rozhodně není dobré posadit je například vedle žáků se SPÚ nebo do zadních lavic! Je vhodné, aby vedle nich seděl jejich patron nebo aby patron seděl v jejich blízkosti. Zároveň není vhodné posadit nového žáka do prostředních předních lavic (tak má za zády mnoho nových spolužáků a může cítit diskomfort). Výhodné je posadit jej do předních lavic po stranách třídy, aby viděl co učitel říká a zároveň viděl na zbytek spolužáků)

Mgr. Helena Brožovská (ZŠ Ratibořická, Horní Počernice)

doplněno říjen 2020 NPI ČR

Obecné:

1. Vzdělávání dětí a žáků s odlišným mateřským jazykem  – tematická zpráva ČŠI

2. Doporučení Rady Evropy (prezentace)

Začleňování žáků do výuky

3. Metodická doporučení (prezentace)

Absence žáka – cizince nad 60 vyučovacích dnů (pozor, od 1. 10. 2020 platí nové znění § 50)

Změna zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), platí od 1. 10. 2020.

V § 50 školského zákona odstavec 4, upravuje postup ukončení základního vzdělávání žáka cizince, jenž po dobu 60 vyučovacích dnů nedoložil důvody své nepřítomnosti.

Změna spočívá v rozšíření platnosti ustanovení pro všechny skupiny žáků cizinců (původně se vztahovalo pouze na žáky cizince bez trvalého pobytu na území ČR) a zároveň zavádí jednoznačnou lhůtu 15 dnů pro odpověď rodičů žáka cizince na výzvu ředitele školy.

§ 50

(4) Pokud se cizinec, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této doby žákem školy.

(4) Pokud se cizinec neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po následné písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty žákem školy.

Úplné znění zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) s vyznačenými změnami naleznete zde.